Městská knihovna v Hodoníně byla zřízena na základě zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919, který nařizoval založit knihovnu v každé obci. K oficiálnímu otevření Obecní knihovny města Hodonína došlo 1. července 1921.
Knihovna byla umístěna ve dvou třídách chlapecké školy na Masarykově náměstí. Prvním knihovníkem byl ustanoven profesor zdejší reálky Petr Princ. Knihovna byla financována z rozpočtu města a dobrovolných darů. Celkem měla k dispozici 690 svazků knih. Od roku 1923 se stala součástí knihovny i čítárna, která sídlila ve stejné budově jako půjčovna. Po obsazení ČSR v roce 1939 zabralo oddělení generálního štábu vybavení čítárny a 2 580 vyřazených svazků knih se staly součástí německé knihovny.
V 70. letech bylo v hodonínské knihovně založeno metodické oddělení pro celý okres Hodonín. Byly zřízeny pobočky v Brandlově ulici a v Bažantnici. V roce 1980 byl zaveden centrální nákup knih, zpracování a distribuce pro 15 knihoven profesionálních, včetně jejich 12 poboček, a pro 57 neprofesionálních knihoven. Největší událostí pro knihovnu bylo v roce 1986 přestěhování do nové budovy na Národní třídě 36, kde sídlí dodnes. Tímto přestěhováním získala knihovna větší prostory pro studovnu s čítárnou a pro výstavní sál. V roce 1995 byl zahájen provoz automatizovaného knihovního systému LANius. O tři roky později byly do knihovny nainstalovány počítače s připojením na internet pro veřejnost.
Současnost
Do nového tisíciletí vstoupila knihovna rekonstrukcí, jejíž součástí bylo v roce 2002 otevření Galeriie Vednevnoci. Od 1. ledna 2003 se novým zřizovatelem knihovny stává Město Hodonín a knihovna je přejmenována na Městskou knihovnu Hodonín. v posledním desetiletí prošla budova několika fázemi rekonstrukcí, při kterých se upravilo vnější i vnitřní prostředí knihovny. Mimo jiné byl zřízen návratový BOX, sloužící k vracení knih během uzavření budovy, vznikla moderní počítačová učebna se studiem DigiLab, pro mladé je k dispozici klub Zašívárna, pro seniory místnost ProSenior. Všechna oddělení prošla modernizací, budova je bezbariérová. V listopadu 2020 přešla knihovna na nový knihovní systém Tritius. V únoru 2021 započaly v prostorách dospělého oddělení stavební práce na novém projektu Klidové zóny.
Veřejné knihovnictví v Hodoníně
„Kdyby knih nebylo, byli bychom suroví a neučení, nemajíce nižádné paměti."
Jan Amos Komenský
Nejstarší plány na vznik veřejné knihovny pocházejí z května 1919. Knihovna měla původně vzniknout sloučením spolkových knihoven, které ve městě působily. Počítalo se např. i se založením malé „létací knihovny" tj. kočovné knihovny, která bude půjčovat knihy v okolních obcích.
První veřejná knihovna ve městě Hodoníně byla otevřena 1. července 1921 na základě Knihovního zákona z roku 1919. Byla umístěna ve dvou místnostech chlapecké školy na rohu Masarykova náměstí. k dispozici měla pouze 690 svazků knih a půjčovní doba byla stanovena na nedělní dobu od 9 do 11 hodin.
Prvním knihovníkem se stal profesor Petr Princ. Prvním odborným knihovníkem působícím ve městě se stal pozdější básník Vojtěch Rozner (1905-1991) z Hýsel, absolvent státní knihovnické školy v Praze. Další významnou osobností knihovnického světa, která v Hodoníně započala svou kariéru, byl Jaroslav Frey (1902-1983), knihovník a spisovatel, který se zaměřoval na práci se čtenáři, převážně s mládeží. Za jeho působení vzniklo oddělení pro děti a mládež, oddělení německé literatury, katalog knih.
Knihovna byla řízená tzv. Knihovní radou, složenou ze zástupců obce. pro čtenáře vydávala knihovní rada v letech 1927-1930 časopis Knihovna, jehož úkolem byla propagace literatury. Jak psal dobový tisk, sehnat čtenáře, byl v Hodoníně problém, i když půjčování bylo bezplatné, každý vypůjčovatel skládal pouze zálohu 20 Kč, jež se mu vrátila, když si přestal půjčovat.
V této době už knihovna spolu s čítárnou sídlila v budově bývalé radnice na Masarykově náměstí a byla přístupná každý pracovní den.
Hospodářská krize ve 30. letech zasáhla i do činnosti knihovny. Dříve dostávala roční finanční prostředky na nákup 1200-1300 knih, v době krize se obohatil fond pouze o 53 knih za rok, nebyly finance ani na opravy vazby knih a tím docházelo k rychlému opotřebení fondu.
Po okupaci Československa v roce 1939 došlo k rozdělení knihovny na českou a německou. Od 3. března 1940 si německy mluvící obyvatelé půjčovali knihy z nové městské knihovny, která byla zřízena na obecní náklady v domě Karla Ammera v Alexandrově ulici, dnes ulice Dobrovolského. Do této knihovny byly také převedeny všechny německé knihy z městské knihovny.
Budujeme vzornou lidovou knihovnu
Bezprostředně po osvobození v roce 1945 patřila hodonínská knihovna s poměrně malým fondem 10 000 svazků k centru kulturního a společenského života města. Kromě půjčování knih kladla důraz na výchovně vzdělávací působení a na nejrůznější formy práce se čtenářem. I když její prostorové podmínky nebyly právě ideální. „Po nacistické okupaci jsme zdědili těsné prostory ve staré vlhké budově, vybavené nábytkem, který už dosluhoval i v obecních úřadech. Policové skříně, provrtané červotočem a podložené cihlami, vyšlapané podlahy, kamna, z nichž se při každém přiložení vyvalilo na knihy mračno prachu a sazí, nějaký ten pult, pár starých židlí a stůl - to bylo všechno..." tak vypadala poválečná knihovna podle vzpomínky Štěpánky Polínkové, pozdější ředitelky Okresní lidové knihovny v Hodoníně.
Léta budování socialistického knihovnictví znamenala pro hodonínskou knihovnu, stejně jako pro ostatní československé knihovny, tendenčnost v tvorbě knihovních fondů - mimo jiné také dvě vlny vyřazování „nežádoucí" literatury v letech 1953 a 1973.
Heslo na zdi: „Vidět hrdost a slávu knihovny ne v tom, kolik je v ní vzácností, ale v tom, jak mnoho obíhají knihy mezi lidmi, kolik získáno nových čtenářů, kolik knih bylo půjčeno domů, kolik dětí bylo přivedeno ke čtení a do knihovny.” LENIN
Po vydání druhého knihovního zákona o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb. se stává Okresní knihovna Hodonín ústřední knihovnou pro bibliografické, informační a meziknihovní výpůjční služby a centrem metodicko-poradenské pomoci knihovnám okresu Hodonín.
Okresní knihovna pracovala na vynikající úrovni...
. . . a po zásluze jako první na Hodonínsku dosáhla v roce 1965 na nejvyšší titul Vzorná lidová knihovna, který se uděloval v soutěži Budujeme vzornou lidovou knihovnu. Pozornost na sebe upoutala mimo jiné také originálním řešením regálů ve svých půjčovnách. Vyhrocené prostorové problémy na konci 70. let donutily knihovnu vyměnit originální regály za klasické, čítárnu přesunout na pobočku na sídliště Brandlova (dříve sídliště R. Filipa), kde se nacházelo také oddělení pro dospělé a mládež. Kromě toho až do roku 2004 fungovala také pobočka v městské části Bažantnice (dříve sídliště K. Gottwalda).
Byl to ten slavný den...
Jedním z nejdůležitějších mezníků v životě knihovny bylo přestěhování se do nových prostor na Národní třídě (dříve Stalingradská 36). Jak vypadal prostor v den slavnostního otevření 17. března 1986. „Podstatně byl rozšířen volný výběr literatury. Prostory pro veřejnost byly zvětšeny o studovnu s čítárnou a výstavní sál... pro knihovnickou práci je možno ocenit rozšíření prostor dětského oddělení, ve kterém bude rozvíjena zájmová umělecká činnost. Novou formou kultury se stanou pravidelná hudební odpoledne."
Počátek 90. let se nesl ve znamení nových koncepčních změn služeb ve veřejných knihovnách. Cílem bylo zkvalitnění poskytovaných knihovnických služeb pro veřejnost za pomoci elektronické automatizace. Projekt automatizace probíhal v hodonínské knihovně v několika etapách. Nejdříve začalo půjčování pomocí knihovního systému LANIUS v détském oddělení.
Od července 1995 se tak zjednodušil výpůjční proces a umožnilo se vyhledávání knih pomocí elektronického katalogu. Čtenář zjistil přes počítač, zda je požadovaná kniha k dispozici a zároveň se mu zobrazily veškeré informace o knize.
O tři roky později byl převeden do automatizované podoby také fond dospělého oddělení. Celá knihovna i pobočky byly postupně vybavovány výpočetní technikou a internetem pro veřejnost. V roce 2007 přešla knihovna na tehdy modernější automatizovaný systém CLAVIUS. Postupem času se zavedlo elektronické zabezpečení fondu pomocí radiového systému RFID.
Se statutem „okresní" fungovala knihovna až do posledního možného termínu do 31. 12. 2002. Nově vzniklá Městská knihovna Hodonín se tehdy stala organizační složkou Města Hodonína a byla pověřena výkonem regionálních funkcí.
Slavnostní stříhání pásky 17.3.1986
Knihovna pro děti a mládež
V době první republiky se Jaroslav Frey, knihovník Obecní knihovny v Hodoníně, jako první zaměřoval na práci s mládeží.
za jeho působení vzniklo oddělení pro děti a mládež, pořádal také besedy a zájmové kroužky.
V poválečném období bylo dětské oddělení součástí Obecní knihovny. V 70. letech 20. století se dětská sekce přesunula i na sídliště Rudolfa Filipa (dnes Brandlova), kde působí i dnes. Pobočka s dětským oddělením se nacházela do roku 2004 také v Bažantnici.
Z deníku výrobní praxe v Okresní lidové knihovně v Hodoníně, Ivana Morávková, 1963
7.9.1963
„Budova, v které je naše knihovna umístěna, pochází z 16. století. je chráněna památkovým úřadem. Byla adaptována a vyhlíží jako moderní budova. Jen tloušťka stěn a pamětní deska na chodbě připomíná její stáří. Než byla budova adaptována, knihovna se stěhovala z místa na místo a bylo s tím moc starostí."
11.9.1963
10-12 hodin
„Soudružka knihovnice prohlédla obálky v kartotéce a zjistila, že někteří čtenáři si ponechali knihy doma velmi dlouho. Bylo nutno jim to připomenout upomínkami. V této práci jsem jí pomáhala jako aktivistka a tak mi ji svěřila zas. Nepořádných čtenářů bylo vinou prázdnin mnoho a tak, než jsem upomínky napsala, ruka mě pořádně bolela."
13-16 hodin
„Půjčování. Dnes mě přišly, navštívit kamarádky, aby mě trochu pozlobily. Snažila jsem se je obsloužit co nejlépe."
V době budovatelské se Okresní knihovna věnovala rozvoji dětského čtenářství a osvětového působení zejména v rámci Klubu mladého čtenáře. Ten byl založen na spolupráci s nakladatelstvím Albatros a časopisem Sluníčko. Klub pořádal vědomostní soutěže, setkávání se spisovateli, ilustrátory a pořádal pravidelné okresní i celostátní sjezdy.
Nově otevřená budova okresní knihovny na Národní třídě nabídla od roku 1986 prostor samostatného oddělení pro děti a mládež. je velmi aktivní ve spolupráci se školami, pedagogy, rodiči i dětmi.
Dlouhodobě aktivní je také druhé dětské oddělení na pobočce Brandlova.
Meziknihovní výpůjční služby (MVS)
MVS = dokument, který nemáme ve fondu, vám zajistíme z jiné knihovny. Meziknihovní výpůjční službu na území tehdejšího Československa poprvé definoval zákon č. 53/1959 Sb. O jednotné soustavě knihoven.
Směr spolupráce mezi knihovnami dále naznačila Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 51/1963 Sb., která v paragrafu 5 uvedla: ,,... k zajištění a prohloubení služby čtenářům jsou knihovny povinny půjčit a obstarat na požádání knihy a jednotlivá čísla novin a časopisů kterékoli jiné knihovně v ČSSR, pokud tomu nebrání zvláštní důvody".
V případě, že požadovaný dokument není v knihovnách na území ČR, lze dokument získat ze zahraničí prostřednictvím mezinárodní meziknihovní služby.
Jak postupovat?
Hledám konkrétní knihu a jsem registrován v některé knihovně. Má domovská knihovna ji ve fondu nemá, jdu tedy do své knihovny a napíši objednávku nebo objednám emailem. Domovská knihovna vyžádá dokument z některé knihovny v ČR, počkám na výzvu, vyzvednu si knihu v knihovně a zaplatím případné poštovné. Knihu vrátím podle toho, jaké podmínky si zadá půjčující knihovna.
Jaké MVS služby poskytujeme?
Služby bibliograficko-informační meziknihovní = poskytneme informace o existujících dokumentech.
Služby fotoreprodukční meziknihovní = zajistíme fotokopie vzácných titulů, periodik
Meziknihovní výpůjční služby = zajistíme zapůjčení publikace, souboru knih.
Knihovnictví v regionu Hodonín
Díky knihovnickému zákonu z roku 1919 byla v každé obci zřízena obecní knihovna. Některé knihovny nefungovaly dobře, sílila poptávka čtenářů po knihách a bylo potřeba odstranit velké rozdíly mezi knihovnami ve městech a na vesnicích. Proto bylo v roce 1970 v hodonínské knihovně založeno centrální metodické oddělení okresu Hodonín.
Opravdový rozvoj veřejných knihoven okresu přinesla až 80. léta 20. století, na jejichž počátku bylo zahájeno centrální doplňování a zpracování knihovních fondů pro všechny knihovny okresu, které trvalo až do konce roku 2002, kdy knihovny přešly podle zákona pod správu jednotlivých obcí.
Z okresní knihovny se stala Městská knihovna Hodonín, která byla pověřena výkonem regionálních funkcí financovaných z dotace Ministerstva kultury ČR a později z Jihomoravského kraje. Oddělení informačních zdrojů a regionálních služeb MěK poskytuje knihovnám regionu Hodonínska, Kyjovska a Veselska poradenskou a konzultační činnost, zajišťuje vzdělávání knihovníků, tvoří, distribuuje výměnné fondy, zajišťuje nákup, zpracování a distribuci knihovních fondů pořízených za finanční prostředky obcí. Pomáhá při revizích a aktualizacích fondů, zajišťuje podporu při vyplňování statistických výkazů a pomáhá při zavádění automatizovaných výpůjčních systémů a zpracování grantových programů. Nyní se hodonínská knihovna metodicky stará o 79 knihoven, z toho 18 profesionálních.
V současné době probíhá také oceňování knihoven. Od roku 2003 uděluje Ministerstvo kultury cenu Knihovna roku za dlouhodobé zásluhy či mimořádný přínos v rozvoji knihovnictví v obcích. První knihovna v našem regionu, která se tímto titulem od roku 2012 pyšní, je Obecní knihovna Ratíškovice.
Ocenění knihovnám v Jihomoravském kraji také uděluje Moravská zemská knihovna Brno jako vyjádření uznání obecním či městským knihovnám za jejich činnost. Za okres Hodonín toto ocenění získaly např. knihovny v Želeticích, Čejči, Miloticích, Čejkovicích, Ždánicích, Šardicích, Tvarožné Lhotě. Komunitní knihovnou okresu Hodonín se stala v roce 2018 Městská knihovna Kyjov.
V rámci regionu došlo k velké modernizaci knihoven, která byla hrazena jak z rozpočtu obcí, tak z dotačního programu Jihomoravského kraje na vybavení knihoven, a z dotačních titulů.
